Den (ne)matek

I když devět měsíců žiješ s ním v jednom těle, cítíš každý pohyb i tlukot srdce
Vstáváš s ním v noci, kojíš, přebaluješ, sdílíš s ním dětské hry do věku padesáti let i více
Hraješ mu loutkové divadlo, když zaútočí neštovice
Nejsi to ty, kdo slízne smetanu
Zabouchnuté dveře, dopis a ve schránce máš klíče
Učíš ho jíst příborem, mluvit, zdravit, číst a počítat, odřená kolena foukáš mu
Voláš sanitku, když rozbije si hlavu
Učíš ho plavat, na kole jezdit, bruslit, nosíš teplé mléko s medem, když napustíš mu vanu
Stokrát vyprávíš a čteš před spaním příběh ohraný
Roky letí jako dny a najednou máš šediny
Každý den stejný je a přece tolik jiný
Nejsi to ty, kdo slízne smetanu
Jsi ten, kdo dává křídla, kdo hlídá kořeny
Dřív nemohl tě spustit z očí, teď vídáte se zřídka
Nejsi to ty, kdo slízne smetanu
Když všechno naučí se, vyletí ti z hnízda
Chce objevovat svět, místa nepoznaná
Nejsi to ty, kdo slízne smetanu
Zákonitost života je daná
Nepočítají se skutky dobré
Počítá se křivda spáchaná
Není to tvá zásluha, že svobodným a dospělým se stal
Už dávno, ještě než tě poznal, si svojí cestu vybral
Děti své rodiče milují, soudí
A málokdy jim odpustí
Dřív chtěl tě pořád u sebe, teď už tě k sobě nepustí
Čí je to vina? Hoď kamenem, kdo jsi bez viny
Již před okamžikem zrození
Kostky byly vrženy
Nejsi to ty, kdo slízne smetanu
Jsi ten, kdo okamžikem zrození
Sám došel k probuzení
Nejsi to ty, kdo slízne smetanu
Ale když velké štěstí máš
Po svobodném letu, vrátí se k tobě
Na chvíli zpět
Do časů, kdy rozuměli jste si beze slov
Kdy bylas jeho svět.

L&F&S