Archiv rubriky: Nezařazené

✍️Jedna – pět – pětNechci Tě zpět Že prý, co děti?Čas hrozně letíA jak Ty u moří, jachet a pohoříUjasnit musel sis pohled na světNechci Tě zpětNikdo tu nehoříPro těch pár vět Jedna – pět – pětNejezdi zpět Nikdo tu nečekáPravda mě nelekáOči jak zrcadloCo Tě to napadloVolat mi teď? Jedna – pět – pět…

– Matko, ty vole, nech už toho sentimentu. Ty jsi musela zaplatit takovou cenu, abys nás mohla mít, že už to nemůžu poslouchat! Ale, tak to není… vy jste pro mě všichni tři obrovský dar. – Jo, jasně, pokud vim, tak ségra přišla na svět, když jsi byla totálně praštěná dvacítka, inťoška, ty vole, až…

Děda a vnuk Uzavřený kruh Jemnost i síla Kořeny i křídla Duše světa Zimní noc Přišli jsme si na pomoc Král a princ Všechno nebo nic Otázka i odpověď Most do navždy Tady a teď Ruku dám ti Nepustím Opora i věčný stín Světlo duše V noci zimní Moudrý strážce Rádce věrný Děda a vnuk…

Půlnoční prvomájový balíček. Pár veršíků pro skeptiky a veršík pro romantiky… aneb v půli noci 🧙‍♀️ Valpuržiny napadaj´ mě zas koniny. A máme tu máj, měsíc lásky, však víš.Jaro je v rozpuku, jeho tóny slyš.Zkusím se napojit na hlas svého srdcea nedat moc slyšení politice.Mé srdce je čisté, rány zhojeny.Jak to máš ty? Vzpomínky spáleny?Duše……

Píšu si sem tyto řádky, Františku, Stanislave a Lauro jako připomínku toho, že se odmítám účastnit akce “návrat” dětiček do školky, který je podmíněn testováním, rouškou, odevzdáním dítěte před školkou a zákazem vstupu rodičů do budovy školky… Odmítám se na takovém bizáru podílet a zavírat před ním oči. Smutno je mi. Kam jsme to došli?…