Cesta od babičky a dědy nám teď trvá tak maximálně 7 minut, podle toho, jestli na světelné chytneme zelenou. I tak stihneme probrat s naším pětiletým Standou ledacos…
❤️
– Maminko, z Tebe bude taky jednou hvězdička? (pláč)
Bude, ale až za dlouho, to už budeš dospělý a budeš mít i vlastní děti.
– A mě až bude sto, tak mě taky Měsíček promění v hvězdičku? (pláč)
Taky.
– A potkáme se v hvězdičkovém domečku?
Potkáme, to víš, že jo.
– A jak Tě poznám? (pláč)
To poznáš, v srdíčku.
– A maminko, když si Tě vyfotím na Tvůj mobil, tak na Tebe nikdy nezapomenu?
To víš, že nezapomeneš. Na ty, které máme rádi, nikdy nezapomeneme.
– A budeš mít jako hvězdička ručičky, aby sme se mohli pomazlit? (pláč až do třetího patra)
——
Naštěstí to doma zachránil kocour Mikeš a nedaleký komín z parníku Queen Mary 2 (rozuměj kotelny).
——
Tak hezký den, pevné zdraví a buďte šťastné, hvězdičky!
🌟🍀😘
