Půlnoční prvomájový balíček. Pár veršíků pro skeptiky a veršík pro romantiky… aneb v půli noci 🧙♀️ Valpuržiny napadaj´ mě zas koniny.
A máme tu máj, měsíc lásky, však víš.
Jaro je v rozpuku, jeho tóny slyš.
Zkusím se napojit na hlas svého srdce
a nedat moc slyšení politice.
Mé srdce je čisté, rány zhojeny.
Jak to máš ty? Vzpomínky spáleny?
Duše… no, tak nebuď zas tak patetická.
Tohle není žádná novela jihoamerická!
Fajn, brouku, tak si budem hrát.
Víš, není mi dvacet, za pár let padesát.
Ale no tak, zlato, láska kvete v každém věku.
Tak se trochu načančej, oba se oholíme a bereme deku.
Na stráni dáme si zmrzlinku
a kávičku do kelímku.
Počkáme, až se setmí a ukážu ti… souhvězdí Velké medvědice.
Tak to jsi přehnal, brát si do huby mý lockdown tělesný dispozice!
Hele, mý tělo už dávno není nepopsaný list,
tak jestli jsi ready, pojď si zas trochu číst.
Povedu tě, není se čeho bát.
Nebo víš, co? Půjdeme radši spát.
©ANNA BENA